Petr Hošťálek - cestovatel, spisovatel, sběratel
Když jsem hledali slova do nadpisu, kterými bychom co nejpřesněji a nejjednoznačněji přiblížili pátou osobnost čelkovické síně slávy, pana Petra Hošťálka, jakoby byl jeden řádek krátký. Vypsali jsem si je tedy na papír a pokoušeli se proškrtávat tak, aby nám zbyla nejvýše tři. Moc to nešlo, stále nějaká přebývala. Nakonec jsme se ale museli rozhodnout, a tak se pod jménem osobnosti objevilo: Petr Hošťálek – cestovatel, spisovatel, sběratel.
I když není původem Jihočech, všichni, kdo ho na jihu Čech znají, jej považují za místního rodáka. Tak silně se Petr Hošťálek zapsal do jihočeského veteránského hnutí. Narodil se v roce 1943 v Mladé Boleslavi, dětství a studentská léta prožil v Liberci. Od mala tíhnul k motorům, motorkám a autům a právě jim se upsal na celý život. Speciálně motocykly se mu staly osudem. Za jejich řídítky procestoval kus světa, když se vydal na dobrodružné výpravy na Sibiř, do Číny a do Nepálu. O svých zážitcích dokáže poutavě vyprávět jak slovem na přednáškách, tak písmem v cestopisech, které vydal ve spolupráci s českobudějovickým nakladatelstvím Růže.
Při vzpomínkách na své motoristické začátky neopomine první zkušenosti z jízdy na motocyklu, které sbíral jako jedenáctiletý kluk na polních cestách v okolí Liberce. Nevyhne se ani zklamání, které mu přineslo studium na liberecké technice, z níž musel odejít k jednotkám PTP. Když už se začalo blýskat na lepší časy a v roce 1968 se mladoboleslavská škodovka rozhodla vybudovat tovární muzeum, byl u toho a s vervou sobě vlastní se pustil do shromažďování exponátů. Skutečnosti jako nevyhovující kádrový profil a rodiče v rakouské emigraci ovšem s Petrem Hošťálkem znovu sehrály nepěknou hru. Veteránům přesto zůstal věrný a dál sháněl stroje do své postupně se rozrůstající sbírky. Naplnění snu o vybudování vlastního důstojného stánku pro historická vozidla se dočkal až počátkem 90. letech minulého století, kdy zřídil své první muzeum v Jílovicích na Třeboňsku. Odsud se pak i s více jak stovkou motocyklů přestěhoval do Českých Budějovic do budovy historické Solnice, kde sídlí dodnes.
Jihočeské motocyklové muzeum, které Petr Hošťálek provozuje, najdete od roku 1998 na českobudějovickém Piaristickém náměstí. S příchodem milénia se zdálo, že o motocyklové unikáty bude konečně na dlouhá léta dobře postaráno. Jenže zdání klame. První podpásovka přišla ze strany města České Budějovice v roce 2011, kdy se radnice rozhodla vypsat výběrové řízení na komerční využití Solnice, což v konečném důsledku mohlo znamenat vystěhování celé sbírky, v té době čítající již na 150 motocyklových exponátů. Petr Hošťálek neskrýval zklamání a dokonce uvažoval o rozprodání svého celoživotního díla. Dohoda s městem situaci na čas uklidnila, ale ani dnes není budoucnost jedinečné sbírky jistá.
Do paměti ostatních veteránistů se zapsal vedle poutavých cestopisů ještě dvěma tituly, věnovanými legendárním československým mopedům Stadion S11 a Stadion S22/23 a přestože od jejich vydání již uplynul nějaký ten čas, dál plní své webové stránky množstvím dalších inspirativních historických příběhů. Pokud by se chtěl někdo s Petrem Hošťálkem potkat naživo, může navštívit jeho přednášky nebo vyrazit na některé z jihočeských setkání historických vozidel včetně toho našeho. S jistotou se s ním setkáte na slavné Křivonosce, pořádané jeho domovským VCC České Budějovice, a když budete mít štěstí, tak i na jiných veteránských akcích, na nichž s chutí provětrává své oblíbené motocykly.
A abychom na závěr nezapomněli. Pokud by vás zajímalo, čímž vším Petr Hošťálek ještě je a co se nevešlo do nadpisu, tak vězte, že mezi jeho další činnosti patří kreslení, restaurování historických vozidel, zakládání muzeí, účast na veteránských akcích, vyprávění o cestování a motocyklech, které ho na cestách provázejí, pořádání výstav …
Fotogalerie
